Dítě 6–15 let

Dítě 6–15 let

Proč by mělo moje dítě chodit do školy?


  • Je to vaše zákonná povinnost.
  • Děti si najdou ve škole nové kamarády a naučit se česky pro ně bude mnohem jednodušší. Mohou také začít navštěvovat zájmové kroužky a věnovat se svým koníčkům.
  • Život dostane opět alespoň nějaký řád a uleví se i vám. S umístěním dětí ve škole pro vás bude snazší například hledání práce, kurzů češtiny nebo zajišťování dalších potřeb.
 

  • Podle místa bydliště si zjistěte, kde se nachází spádová základní škola, do které by mělo vaše dítě chodit. Aktuální informace se vždy dozvíte na Odboru školství příslušného úřadu (Městský úřad, nebo v případě Prahy — Úřad městské části). Nevíte-li si rady, můžete se zeptat svých sousedů, a zcela jistě vám pomohou také v místním integračním centru.
  • Nespoléhejte jen na ústní domluvu, podejte si ve spádové základní škole vyplněnou přihlášku. Je to nejjednodušší způsob, kterým si zajistíte, že se o vás úřady musí postarat. Písemnou přihlášku podejte v každém případě, i kdyby vám již někdo neoficiálně sdělil, že dítě kvůli naplněné kapacitě do školy nevezmou.
  • Nemohou vaše dítě ve spádové škole přijmout z kapacitních důvodů? Zřizovatel školy (místní úřad) musí pro vaše dítě najít volné místo v některé z dalších škol ve vašem okolí. Máte v tomto ohledu stejná práva i povinnosti, jako občané ČR. Proti negativnímu rozhodnutí doporučujeme podat odvolání. Tím se zajistí, že se o chybějícím místě zřizovatel včas dozví.
  • I když má v těchto případech zřizovatel a případně kraj povinnost vašemu dítěti zajistit a nabídnout místo v jiné dostupné škole, stává se v praxi, že ne vždy tento systém zafunguje správně. Proto, pokud vás úřady samy nekontaktují s místem v jiné škole, doporučujeme pokusit se o přihlášení dítěte znovu. Nemusí to přitom nutně být znovu spádová škola ani škola ve vaší obci či městské části. Jednak tím potvrdíte, že jste pořád tady a stále máte o místo ve škole zájem; zároveň — protože nezajištění povinné docházky ze strany rodiče znamená porušení zákona a může být postiženo pokutou — je pro takový případ ve vašem zájmu mít k dispozici aktuální zamítavé rozhodnutí školy a umět tak doložit, že jste udělali, co bylo ve vašich silách, abyste řádnou školní docházku svého dítěte zajistili.
  • Podrobněji o mechanizmu zabezpečení míst ve školách a o důležitosti podání právě písemné přihlášky čtěte v následující sekci (níže).

Vzor přihlášky na ZŠ (soubor ke stažení)
 


 

  • Práva dětí na přístup ke vzdělávání jsou stanovena mimo jiné zákonem o povinné školní docházce. Zjednodušeně řečeno, tento zákon předepisuje povinnost zajistit přístup dítěte daného věku ke vzdělávání. Tato povinnost se na jedné straně vztahuje na rodiče nebo zákonnou zástupkyni / zákonného zástupce dítěte, na straně druhé pak na školy a příslušné nadřazené úřady. Rodič nebo zástupce je povinen usilovat o zařazení dítěte do vzdělávání, školy mají povinnost přijmout dítě ze spádové oblasti, pokud pro něj existuje volné místo a povinností úřadů je zabezpečení přístupu dítěte ke vzdělávání v případech, kdy to nebylo možné zajistit na místní úrovni podřazené instituce.
  • Plnění těchto povinností ze strany státu je tedy realizováno prostřednictvím následujícího úředního mechanismu:
    1. Spádová škola: Může odmítnout přijmout dítě pouze z kapacitních důvodů. V takovém případě, odpovědnost za jeho umístění přebírá zřizovatel školy — obecní úřad.
    2. Odbor školství obce: Odbor školství obce musí dítěti zajistit přístup ke vzdělávání v dané obci.
    3. Odbor školství kraje: Pokud není možné najít místo ve škole ani na úrovni obce, odpovědnost musí přebrat krajský úřad a zabezpečit místo na úrovni kraje. V případě Prahy se obecním úřadem rozumí úřad městské části (Praha 1, Praha 2 atd.) a krajským úřadem — Magistrát hl. m. Prahy.
  • Podání písemné přihlášky je nezbytné pro to, aby uvedený úřední mechanismus mohl zafungovat pro váš konkrétní případ. Pokud jste na školu nepodali písemnou žádost a škola vám oznámila nemožnost přijmout dítě pouze neformální cestou (telefonát / email / osobní návštěva), odbor školství vaší obce nebude informován o vašem dítěti povinném školní docházkou, kterému se nedostalo místa na jeho spádové škole.
  • Naopak v případě, kdy byla podaná písemná přihláška, je škola povinna zahájit správní řízení, výsledkem kterého musí být oficiální písemné rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí. V případě nepřijetí škola zároveň informuje odbor školství dané obce.
  • Rodiče nebo zákonní zástupci se ze své strany mohou také obrátit na odbor školství své obce — taktéž teprve na základě oficiálního rozhodnutí o nepřijetí do spádové školy, pomocí kterého se dokládá, že zařazení dítěte do vzdělávání nebylo možné vyřešit na místní úrovní.
  • Kontakt na váš místní odbor školství můžete najít na stránkách státní správy pomocí nebo místní pomáhající organizaci:
    1. Adresář
    2. Integrační centra
    3. Pomáhající organizace

Vzor přihlášky na ZŠ (soubor ke stažení)
 


Praktické informace


 

  • Školní rok pro všechny typy škol začíná 1. 9. a končí 31. 8. Člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.
  • Vyučování začíná 1. 9. a končí 30. 6. následujícího kalendářního roku.
  • Školní rok se dělí na první a druhé pololetí. První pololetí začíná 1. 9. a končí 31. 1. Druhé pololetí začíná 1. 2. a končí 30. 6.
  • Na konci každého pololetí dostávají žáci vysvědčení. Žáci jsou hodnoceni z jednotlivých předmětů i z chování.
  • V průběhu školního roku jsou období, kdy žáci nechodí do školy. Jsou to prázdniny, státní svátky nebo volno, které vyhlašuje ředitel školy, tzv. ředitelské volno (maximálně pět dní v jednom školním roce). Tuto informaci mají většinou žáci zapsanou v žákovské knížce. Harmonogram školního roku naleznete také na stránkách školy.
  • Hlavní (letní) prázdniny – trvají 2 měsíce od 1. 7. do 31. 8.
  • Další prázdniny v průběhu školního roku jsou: podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny. Termíny těchto prázdnin mají žáci zapsané většinou v žákovské knížce a jsou také uvedené na stránkách školy.
    Podívejte se na video, které vás provede českým školním rokem zde.

 


 

  • Děti s OMJ mají nárok na různé druhy podpory. Podmínkou podpory je návštěva poradenského zařízení (Pedagogicko-psychologická poradna/PPP), která dá škole doporučení. Stupňů podpory je pět, dítě s OMJ může mít přiznané od 1. – 3. stupně podle míry neznalosti českého jazyka. Pokud má ještě další přidružené typy postižení, týká se ho 4. nebo 5. stupeň. Děti, které přichází do ZŠ bez dostatečné znalosti jazyka nebo česky neumí vůbec a nemají možnost využít jazykovou přípravu, mohou mít podporu v podobě výuky češtiny (až 3 hodiny týdně), ale i na podporu v běžné výuce (např. přizpůsobením výuky, aktivit a úkolů, případně asistentem pedagoga).
  • Žáci mohou také v případě nedostatečné znalosti nebo neznalosti jazyka mít podporu díky přizpůsobení hodnocení a úpravě obsahu vzdělávání. Ty by měla škola zpracovat do Individuálního vzdělávacího plánu (IVP), který rodiče žáka potvrzují podpisem.
  • Žáci mají nárok na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně stejně jako každý jiný žák.

 


 

  • Bezplatná jazyková příprava je jedním z podpůrných opatření, na které mají žáci s OMJ nárok, a to i bez návštěvy poradenského zařízení.
  • Všichni žáci cizinci (tedy ne děti s českým státním občanstvím), kteří plní povinnou školní docházku v ČR max. 1 rok, mají nárok na tzv. bezplatnou jazykovou přípravu. To znamená především výuku češtiny jako druhého jazyka.
  • Ředitel školy při nástupu dítěte informuje rodiče o tom, kam může žák na tuto jazykovou přípravu docházet (v jednotlivých krajích jsou školy, které jazykovou přípravu organizují). Pokud není možné, aby dítě dojíždělo do do školy, která jazykovou přípravu realizuje, zajistí jazykovou přípravu ředitel školy, do které žák dochází.

 


 

  • Dne 21. 3. 2022 vstoupila v platnost zákonná úprava Lex Ukrajina, která se skládá ze tří norem, a jejímž cílem je ujasnit podmínky pobytu lidí přijíždějících hromadně z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu. Lex Ukrajina se vztahuje pouze na osoby, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR. Nevztahuje se na ostatní osoby s cizí státní příslušností, tedy ani s ukrajinským občanstvím. S účinností od 24. 1. 2023 byla vyhlášena novela zákona platná do 31. 8. 2024.
  • MŠMT dočasně pro žáky přicházející v důsledku válečného konfliktu umožňuje další úlevy a úpravu podmínek. Platí to pro žáky s dočasnou ochranou nebo při pobytu za účelem strpění.
  • Žáci mohou mít upravený vzdělávací obsah, to znamená, že se mohou učit tak, aby to podle svých jazykových možností zvládli. Mohou mít jiný rozvrh, kde mají např. více výuky češtiny jako druhého jazyka. Některé školy umožňují nahradit druhý cizí jazyk (např. německý jazyk) výukou češtiny, nebo mít výuku v ukrajinštině, pokud mají na škole ukrajinskou učitelku.
  • Ukrajinské ministerstvo školství bude uznávat vzdělávání z českých škol.

 


 

  • Vyučování začíná zpravidla v 8:00. Na prvním stupni obvykle končí po poledni. Na druhém stupni mají žáci navíc odpolední vyučování. Po vyučování a někdy i před vyučováním mohou žáci prvního stupně navštěvovat školní družinu.
  • Vyučovací hodiny trvají většinou 45 minut, poté následuje 10 minutová přestávka. Od 9:40 do 10:00 bývá velká přestávka na svačinu. Přestávka na oběd bývá kolem 12:00 a obvykle trvá celou vyučovací hodinu.

 


 

  • V České republice je pokrok žáků ve školních předmětech hodnocen známkami, slovním hodnocením nebo kombinací obou předchozích. Ke známkování se používá pětistupňová škála od 1 do 5, kdy 1 je nejlepší známka a 5 je nejhorší.
  • Rodiče se v průběhu školního roku dozvídají, jaké známky dostalo jejich dítě z žákovské knížky, z tzv. elektronické žákovské knížky nebo jiného elektronického systému. Ve škole se rodiče dozvědí, jak se přihlásit on-line, aby mohli pravidelně sledovat prospěch dítěte, ale také dozvědět se o změnách ve vyučování apod.
  • O prospěchu vypovídá také vysvědčení, které žáci dostanou během školního roku dvakrát – vždy na konci pololetí (konec 1. pololetí = konec ledna, konec 2. pololetí = konec června). Kromě známek z povinných a nepovinných předmětů je na vysvědčení hodnoceno i chování a celkový prospěch za celé pololetí.
  • Hodnocení u žáků cizinců/žáků s odlišným mateřským jazykem je upravené! Úroveň znalosti českého jazyka u žáků s cizí státní příslušností se na základní škole považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon. Škola proto musí při hodnocení na vysvědčení přihlížet ke znalosti jazyka (vyhláška 48/2005, §15, odst. 6). Žák nemůže být srovnáván s výkony spolužáků – rodilých mluvčí ani s ostatními žáky s OMJ, kteří jsou v Česku déle.

 


 

  • Základní školy nabízí mladším žákům (většinou v 1. až 3. ročníku) možnost navštěvovat školní družinu v době: ráno před vyučováním a odpoledne po vyučování. Navštěvování školní družiny je dobrovolné (v případě zájmu je ale nutné vyplnit přihlášku do družiny a uhradit poplatek).
  • Školní družina není pokračování školního vyučování, nevyučuje se tu. Jde o mezistupeň mezi výukou ve škole a výchovou v rodině. Školní družina poskytuje zájmové činnosti, prostor pro odpočinek a relaxaci, ale také dohled v době, kdy jsou rodiče žáků v práci. Aktivity školní družiny mohou probíhat i mimo prostory družiny (venku v okolní přírodě, na hřišti, na zahradě…).
  • Školní družina je pro děti a žáky s odlišným mateřským jazykem (cizince) vhodným prostředkem pro jejich rozvoj. Ve družině se děti stýkají se svými vrstevníky mimo výuku, díky tomu se mohou snadněji najít kamarády a zapojit se do kolektivu. Kromě toho ve družině dochází k neformálnímu rozvoji jazyka v přirozeném prostředí.

 


 

  • Svačiny – v ČR si děti nosí svačinu i pití do školy, školy jim svačiny neposkytují. Některé školy však mohou být zařazeny do programu na podporu zdravého stravování a dětem dávají např. čerstvé ovoce, jogurty a nápoje. Ve školách může být také placený bufet nebo automat.
  • Obědy – školní jídelny nabízí dětem obědy. Obědy platí rodiče on-line nebo v kanceláři školní jídelny předem. V případě nepřítomnosti dítěte ve škole je potřeba oběd odhlásit. Rodiče mají hlásit případné dietní omezení a potravinové alergie v jídelně. Rodiče mohou také požádat o osvobození od plateb za obědy. Dle školského zákona rozhoduje o snížení nebo prominutí úplaty ředitel školy bez dalšího omezení. Může při tom vzít v úvahu všechny jemu známé skutečnosti týkající se situace konkrétního dítěte a jeho zákonných zástupců a také obecné humanitární důvody. Poplatky za obědy je také možné řešit prostřednictvím programu “Obědy pro děti” neziskové organizace Women for women nebo jiného obdobného programu, případně příspěvkem od sponzorů nebo zřizovatele.

 


 

  • Ve škole žáci většinou nenosí školní uniformy. Do školy je potřeba nosit přezůvky, chodit slušně a čistě oblečeni. Na tělesnou výchovu (TV) je nutné nosit sportovní obuv a oblečení, které je potřeba pravidelně měnit za čisté. Během 1. stupně je povinně zařazen kurz plavání pro všechny žáky, pokud nemají zdravotní výjimku potvrzenou lékařem.

 


 

  • Učebnice dostávají žáci k zapůjčení ve škole zdarma. Nosí si je domů a každý den si chystají potřebné učebnice na konkrétní předměty podle rozvrhu hodin. V případech, že mají žáci zdravotní problémy, které jim neumožňují nosit si učebnice do školy, můžou dostat doporučení od lékaře. Pak mají jedny učebnice doma a jedny ve škole. Někdy je možné, že si žáci kupují doporučené učebnice na konkrétní předmět. Pracovní sešity platí nebo kupují rodiče žáků.
  • Pomůcky a sešity na vyučování kupují rodiče. Na konkrétní předměty učitelé sdělují žákům, jaké sešity a obaly na sešity a učebnice si mají pořídit. Žáci obvykle dostanou seznam, kde je napsané množství a konkrétní typ sešitu (existují zkratky), který si mají pořídit. Sešity a obaly můžete koupit v prodejnách papírnictví nebo v odděleních papírnictví téměř každého supermarketu. Rodiče také kupují dětem penály a základní psací potřeby do školy.
  • Kromě toho jsou potřeba pořídit (na konkrétní předměty) různé pomůcky. Např. na matematiku jsou to většinou rýsovací potřeby (pravítka, kružítko, tužky, úhloměr) a na výtvarnou výchovu výtvarné potřeby (papíry, čtvrtky, štětce, barvy, nůžky, lepidlo..). Obvykle si kupují žáci sami a přinesou si je do školy. V některých případech škola vybírá peníze od žáků a pomůcky jim pořídí.

 


 

  • Vzdělávání na ZŠ v ČR je zdarma. Neznamená to, že by rodiče za školu vůbec nic neplatili. Žáci v průběhu školního roku chodí na různé mimoškolní akce (např. kino, divadlo, bazén, návštěva muzea aj.), jezdí na výlety/zájezdy, školy v přírodě, lyžařské zájezdy apod. Potřebují také pomůcky na jednotlivé předměty (někdy pracovní sešity). To obvykle hradí rodina žáka. Některé školy vybírají peníze do školního nebo třídního fondu, případně příspěvek na SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel dětí a školy = zájmová sdružení, která vznikají při základních a mateřských školách).
  • Rodiny, které si v odůvodněných případech nemohou dovolit zaplatit najednou nebo vůbec uhradit některé platby, mohou požádat ředitele školy o možnost splátkového kalendáře. Případně podat žádost o prominutí poplatku. Rozhodnutí o úpravách plateb je plně v kompetenci ředitele školy.

 


 

  • Rodiče mají povinnost zajistit, aby dítě docházelo řádně do školy. Povinná školní docházka trvá deset let a po tu dobu dítě musí chodit do školy (posledního ročníku MŠ a 9 let v ZŠ). Rodiče za jeho docházku nesou odpovědnost a musí nepřítomnost dětí včas omlouvat.
  • Rodiče mají povinnost se na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka.
  • Rodiče mají povinnost informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jeho vzdělávání. Jakékoliv změny bydliště, zdravotního pojištění, telefonu a jiných kontaktních údajů a další závažné okolnosti je nutné hlásit třídnímu učiteli, aby je zaznamenal do školní evidence.
  • Jestliže dítě nechodí do školy, musí rodiče dítě omlouvat. Každá škola má svůj školní řád, kde je tato povinnost specifikována, ale zpravidla se musí omluvit do druhého dne. Pokud dítě např. odjíždí na ozdravný pobyt, zůstává doma z rodinných důvodů (dovolená, oslava svátků) musí rodiče většinou žádat školu předem o uvolnění.

 


Podrobné informace, rady a tipy najdete na stránkách Inkluzivní školy zde.
Celou řadu užitečných informací najdete zde.