V České republice je pokrok žáků ve školních předmětech hodnocen známkami, slovním hodnocením nebo kombinací obou předchozích. Ke známkování se používá pětistupňová škála od 1 do 5, kdy 1 je nejlepší známka a 5 je nejhorší.
Rodiče se v průběhu školního roku dozvídají, jaké známky dostalo jejich dítě z žákovské knížky, z tzv. elektronické žákovské knížky nebo jiného elektronického systému. Ve škole se rodiče dozvědí, jak se přihlásit on-line, aby mohli pravidelně sledovat prospěch dítěte, ale také se dozvědět o změnách ve vyučování apod.
O prospěchu vypovídá také vysvědčení, které žáci dostanou během školního roku dvakrát – vždy na konci pololetí (konec 1. pololetí = konec ledna, konec 2. pololetí = konec června). Kromě známek z povinných a nepovinných předmětů je na vysvědčení hodnoceno i chování a celkový prospěch za celé pololetí.
Žáci s odlišným mateřským jazykem a potřebou jazykové podpory mají nárok na úpravu hodnocení. Úroveň znalosti českého jazyka u žáků s cizí státní příslušností se na základní škole považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon. Škola proto musí při hodnocení na vysvědčení přihlížet k aktuální znalosti jazyka (vyhláška 48/2005, §15, odst. 6). Žák nemůže být srovnáván s výkony spolužáků – rodilých mluvčí ani s ostatními žáky s OMJ, kteří jsou v Česku déle. Škola namísto toho při individualizaci výuky sleduje a hodnotí individuální pokrok žáků.
